Re (2): .
Odpověď na příspěvek od Mates z 02.04.2009 13:29:23:

To možná jo, ale nikdy jsem nenakazila víc jak dva lidi *18**3*


Bacilonosič *2752*
------------------
Stupeň ohrožení 100% *4161*

Re: .
Odpověď na příspěvek od sLadoucky.boNbonek ( mailto:Sladoucky.Bonbonek@centrum.cz ) z 01.04.2009 15:34:49:
Tak to jsi už dlouho ... *1009**1748*



✄-------------------zde odstřihněte ------------✄
*282* Matys [ Uživatelská Fóra / Osobní / Matýskov ] *2731*

.
opět novej podp. *18**3*

Bacilonosič *2752*
------------------
Stupeň ohrožení 100% *4161*

Re: blc
Pár vybraných ke diskuzi *18*

- Úbislav
- Máchovo jezero
- Orlík
- u Poličky


Tik ťak - čas se krátí *20*
<------------------------------>
Navždy spolu, nikdy *2822*

blc
tak opět začínám tak nějak koukat nějakých místech, kam by se dalo v létě vyrazit na tejden někam pryč. Tak pevně doufám, že to tenhle rok vyjde, když to nevyšlo minulej *18*


Tik ťak - čas se krátí *20*
<------------------------------>
Navždy spolu, nikdy *2822*

blc
Tak jo, před hodinou a něco jsem přijela po tejdnu domu a vůbec se mi nechtělo. V pátek jsme jeli s našima k ségře, kde jsem byla do středy do rána, vcelku mě to tam nebavilo, jelikož ségra mě nepustila ani k netu, venku bylo hnusně a nebylo co dělat. Takže jako fakt zábava. Ve středu jsem nespala ani dlouho, jelikož jsem v noci nemohla spát a tak už jsem v osum strašila dole v kuchyni. Pak jsem vypadla z baráku a hurá za Símou *25* Tyo, mě u ní bylo tak dobře, že se mi nechtělo ani domu. Sice ve čtvrtek a v pátek bylo hnusně, trochu i v sobotu, ale i tak to bylo super *845* Její mamka je strašně na pohodu a má bratránka k sežrání *32* *85* .. už aby byl konec března a já tam zase jela. Nejsem ani dvě hodiny doma a to ticho mě začíná užírat *716*


Tik ťak - čas se krátí *20*
<------------------------------>
Navždy spolu, nikdy *2822*

blc
No Ty vole, to byla noc *369* v noci sem nemohla usnout a usla jsem někdy kolem jedný. A nad ránem tušim, že bylo kolem půl 5 mě vzbudil měsíc. Chvilku zářil dost silně a pak zas slabě. To sem ještě neviděla tohle to *369*


Originál je jen jeden *18*
<------------------------------>
Tik ťak - čas se krátí *20*

hm ...
Pan X (22:27:59 30/01/2009)
mej se krasne ma lasko
Slečna Y (22:28:15 30/01/2009)
:(
Slečna Y (22:28:26 30/01/2009)
vid ze se vratis ?
Pan X (22:28:49 30/01/2009)
nechces prece abych ti lhal
Slečna Y (22:29:16 30/01/2009)
ani pro me se nevratis ?
Pan X (22:30:36 30/01/2009)
nez ty budes moc odjed
Pan X (22:30:40 30/01/2009)
budu uz prach a kosti

Achjo *2822*


Originál je jen jeden *18*
<------------------------------>
Tik ťak - čas se krátí *20*

Hm ...
Mračna jsou zatažena, žene se silný výtr. Vypadá to na silný déšť, začíná pršet. Hřmí a v dálce se blýská. Na druhé straně je krásná modrá obloha. Stojím v půli té oblohy. Stačí udělat krok v levo nebo v pravo. Ale kam mám udělat krok? Jít tam, kde je vše studené, chladné a osamělé? Nebo tam, kde je vše veselé, krásné a teplé?

Teplé, veselé a krásné místo, kde jsou louky poseté květinami. Lesy plné šťastné zvěře. Na polích roste úroda, zemědělci se radují. Nedaleko stojí statek, kde je farmáš, který má rád svoje zvířata a dává jim to patřičně najevo, že se o ně dobře stará. Kousek za statkem je rybník. Na něm opuštěná labuť. Křídla má sklopená do tvaru srdce. Hlavu sklopenou k vodě. Jen tak lehce mává blánami a lehce pluje sem a tam. Vsadím se, že kdyby mohla brečet, plakala by pro toho, koho milovala.. Však ne nadarmo se říká, že labutě mají jednoho partnera na celý život a když o něj přídou, jiného už nenachází.

Ve studeném, chladém a osamělém místě dlouho nenacházím žádného živáčka. Potkávám pár šelem, které koukají tak zvláštně. Jako by už tu dávno nic živého nebylo. Jsou pod stromem, na který se snaží vyskočit, ale nejde jim to. Podívám se nahoru, proč tam chtějí vyskočit. Uvidím ptáčka. Asi jediného v téhle širé pustině. Má promáčená křídla, sklopenou hlavu. Dívám se na něj a přemýšlím, co asi udělá. Brzy zvedne hlavu. Podívá se na mě.. pohlédne ještě dál za mě a uvidí, ten krásný, veselý a teplý svět. Roztáhne křídla, snaží se vzletět, ale nejde mu to. Oklepe se a zkusí to znovu. Podařilo se. Ptáček vzletěl a míří k tomu krásnému světu. Má před sebou ještě kousek cesty a ani on sám neví, jestli to zvládne. Ale v hlavě má jednu myšlenku, že naděje umírá jako poslední.

Ptáček nemá co ztratit, na oplátku může získat příliš mnoho. Může nalézt štěstí, lásku a přátelství. Které jednou měl, ale ztratil jej. Snaží se ze všech sil tam doletět. Déšť sílí, kapky se zdají být s každým úderem těžší. Ptáček pomalu strácí výšku, protože neunese své těžké peří, ale nevzdává se. Chybí mu už tak málo, párkrát máchnout křídli a je tam. Boučka opět sílí, začínají lítat blesky, které ptáčka mohou zabít. Je moc mokrý na to, aby ho nezasáhly. Letí příliš vysoko, aby se jim mohl nějak vyhnout. Začal foukat i vítr, který je jeho nadějí. Přestane mávat křídli a nechá se unášet větrem, který jeho těžké peří unese. Ptáček má zavřené oči, klesá dolů. Pomalu dopadá na zem, po přistání ještě chvilku nechává oči zavřené. Když ucítí teplý pocit na zádech, otevře pravé oko. Nemůže uvěřit, otvírá i to druhé. Zatřse hlavou. Když zjistí, že přistál na druhé straně, na straně štěstí, tepla a krásy. Začne skákat štěstím. Vyletí do vzduchu a začne si prospěvovat. Nedaleko ptokává hlouček stejných ptáčků a tak se k nim přidává, aby nalezl přátelství, které mu tolik chybí.

Na ptáčka čeká plno nástrah, o kterých nemá po nětí. Myslí si, že už teď všchno půjde v klidu, když zvládl tohle, nemůže přijít už nic hroznýho. Ale to ještě nevěděl, co ho čeká.. Potkal ptačí slečnu, se kterou si padl do oka. Začli spolu trávit veškerý volný čas. Zažili spolu spoustu legrace, neopakovatelné a nevtratné zážitky, které jim uvízly ve vzpomínkách a srdcích. Oba se do sebe strašně moc zamilovali, jak jen to ptáčci dokážou. Jeden žil pro druhého. Věděli o sobě všecho, až na slečnu. Měla jedno tajemství, které mu nechtěla prozradit, protože mu nechtěla ublížit. Pár dní byla smutná, jelikož nevěděla zda mu víc ublíží tím, že mu to řekne nebo si to nechá pro sebe. Nakonec došla k závěru, že bude lepší mu to říct, ať to pro něj není taková rána. Ptáček se se slečnou pár dní neviděli a tak byl štěstím bez sebe, když ji opět shledal. Ale byla smutná a tak se vylekal, co se stalo. Slečna ho ujistila, že ho má moc ráda a žije jen pro něj. Ptáčkovi se ulevilo, ale slečna pokračovala dál. Měla pro něj správu, kterou musí vědět. Řekla mu, že je nemocná a nikdo ji nedokáže uzdravit. Ptáčkovi ukápla slza a objal ji. Řekl, že všechen čas co jí zbývá stráví u ní a ani se od ní na krok nehne. Jak řekl tak učinil. Uběhlo pár let a slečně se udělalo najednou zle, skácela se k zemi a už neotevřela oči. Ptáček moc plakal. Plakal dlouho a v hlavě měl myšlenku, jestli nebylo lepší, zůstat na druhé straně a dál moknout.

Ano, máš pravdu, za chvilku štěstí to snad stálo. Ale přesto se ptáček rozhodl tohle už nikdy nezažít. Nšel si pár přátel a ostatní od sebe odháněl. Nechtěl se už zamilovat. Nechtěl tohle znovu zažít a také se mu to dařilo. Měl přátele, které ho podrželi, když potřeboval a víc nechtěl. Tedy chtěl, ale to už mít nemohl.

*71*


Originál je jen jeden *18*
<------------------------------>
Tik ťak - čas se krátí *20*

blc
Achjo, už od sedmi tu straší bráchy přítelkyně syn, pořád něco žvatlá a mumlá a mě to nedá spát. Stejně ani nemůžu, máma mě žene z postele, abych už šla na ty cajty a do tý pojišťovny. Prej chce vědět, jak to dopadlo než půjde do práce. *369*


Originál je jen jeden *18*
<------------------------------>
Tik ťak - čas se krátí *20*