Puvod trojici.cast 1.
Kde se vzala Trojice
autor dr. Laurence B. Brown
Záhada názvu
“Tři v Jednom? Jeden ve Třech? Ne tak! Ke svému vlastnímu Bohu já jdu .” Rudyard Kipling Plain Tales
from the Hills.
Trojice je jednou z největších záhad křesťanství. To není takové překvapení. Samotný původ slova je
záhadou. Slovo Trojice se neobjevuje v bibli. Nový Westminsterský slovník bible stanovuje "toto slovo se
neobjevuje v písmu"; Encyklopedie katolicismu doznává "doktrína Trojice není zjevena ve Starém ani
Novém zákoně" .
Řecké slovo triad – trojice bylo poprvé použito v souvislosti s Bohem Theophilem z Antiochu, který
pojmenoval Trojicí "Boha, Jeho slovo a Jeho moudrost. "
Historie naznačuje, že Trojice byla poprvé navržena ve 3 . století Tertulianem, právníkem z Kartága, který
prosazoval teorii rozdělení božství mezi Boha , Ježíše a Svatého Ducha. Fakt, že Tertulian byl právník
nepřekvapí ty, kteří si všimli, že nesrozumitelná slova a nesmyslné koncepty vždy vycházejí od právníků
a politiků.
Člověka by zajímalo, co bylo v Tertulianově znamenitém spise a na jakém důkazu vystavěl svou teorii .
Co bylo zdrojem teorie, která nějak unikla umění inspirovaných myslí autorů evangelia, jejich žáků a
dokonce samotného Ježíše?
Doktrína Trojice a synovství Ježíše se kolektivně rozšířila z interpretace koncilu v Nicae roku 325.
"Prohlášení víry bylo odsouhlaseno, ačkoli s určitou nedůvěrou kvůli své nebiblické terminologii,
biskupy v Nicae, za účelem bránit pravou víru proti Arianismu. " (Zdůrazňuji "víra" se stala "pravdou" v
názoru autorů).
Nesouhlasící biskupové z Nicae byli posláni do exilu a po nich se nikdo neodvážil protestovat. Po
porážce odporu Aria, Athanasie z Alexandria, Hilara z Poitiers a dalších prominentních církevních osob
byla doktrína formálně ratifikována v Konstantinopoli 381 . Série zákonů vypsaných mezi 380 -392
císařem Theodosiem I. ustavila víru v křesťanskou Trojici jako jediné dovolené náboženství v Římském
impériu. Nikénské krédo bylo následně autorizováno koncilem v Chalcedonu roku 451.
Historie dokazuje, že idea Trojice byla ustanovena dlouho po Ježíšově misi osobami s usurpovanou
autoritou.
“Je obtížné nyní na konci 20. století nabídnout jasné, objektivní a přímé objasnění zjevení, dogmatického
vývoje a teologického promyšlení záhady Trojice. Katolická církev, jako všechny ostatní představuje
něco jako nejasnou siluetu. (Encyklopedie katolicismu)
Ba co víc:
“…samotné dogma neukazuje na okamžité prozření. Je produktem 3 století zdokonalování dogmatu.
Nemožný návrat ke skutečnému původu je zodpovědný za tu nejasnou siluetu. (Encyklopedie
katolicismu)
Jinými slovy z pohledu církve je problém v tom, že vzdělané mysli spíše důvěřují písmu, než nápadům
kreativních lidí a dodatkům k písmu. Kbyby výše zmíněné nestačilo, abychom si udělali obrázek autoři
pokračují:
“Vize Boha ve třech osobách nebyla pevně ustanovena a asimilována do křesťanského života před
koncem 4. století. Ale je to přesně tato vize, která je zdrojem dogmatu Trojice."
“Mezi apoštoly nic ani vzdáleně nenaznačuje podobnou perspektivu." (Encyklopedie katolicismu)
Dogma Trojice, neznámé raným křesťanům , i přes prosazování hlavami církve i státu potřebovalo
několik století, aby vyhrálo přijetí.
Paulinská teologie
Mezi 19 . a 20. stoletím, kdo zpozoroval rozpory mezi dogmatem Trojice, jeho původem a písmem ,
mohl být překvapen čtením v koránu :
Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš,
syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie , a duchem z Něho vycházejícím.
A věřte v Boha a posly Jeho a neříkejte : „Trojice!“ Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Bůh vskutku je
jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na
zemi; a Bůh dostatečným je ochráncem. 171 :4
A varování: Rci: „Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém, mluvte jen pravdu a nenásledujte
scestná učení lidí, kteří zbloudili již před vámi a dali zbloudit mnoha jiným - a ti věru zbloudili z cesty
rovné!“ 5: 77
Co z Nového zákona odděluje dvě skupiny vesmírem neporozumění? Nepochybně klíčem, který
rozděluje příznivce Trojice a její odpůrce je Paulinská teologie. Křesťané věřící v Trojici spíše následují
učení Pavla než Ježíše. To nelze popřít, neboť zatímco Ježíš učil zákon Starého zákona, Pavel kázal
záhady víry v rozporu se zákonem, že prorokové musí bojovat za poselství. Bezohledu na tisíce let
nepřetržitého řetězce proroků přinášejících zjevení a v rozporu s učením rabína Ježíše samého, se Pavel
nezaměřil na život a poselství Ježíše, ale na jeho smrt. Jako Lehmann napsal :
“Jediná věc, kterou Pavel vidí jako důležitou, je smrt Ježíše, která odebrala naději na osvobození
Mesiášem. Tak udělal vítězného Krista z poraženého žida Mesiáše, přežívajícího smrt . Syna Boha ze syna
člověka. "
Mnoho učenců považuje Pavla za poškozujícího křesťanství a učení Ježíše: “Co Pavel prohlašoval za
křesťanství bylo spíše kacířství, které nemohlo být založeno na židovské víře nebo učení rabína Ježíše.
Ale jak říká Schonfield ‘Pavlovo kacířství se stalo základem ortodoxního křesťanství a legitimní
křesťanství bylo prohlášeno za kacířství.' "
Lehmann pokračuje:
“Pavel udělal něco, co Ježíš nikdy neudělal a odmítl udělat. Pavel šel proti Starému zákonu a zrušil
osobní komunikaci s Bohem zavedením prostředníka."
Jiní vyvolili Pavla za světce. Joel Carmichael, který napsal následující jistě není jedním z nich:
“Jsme o vesmír vzdáleni od Ježíše. Pokud Ježíš přišel, aby "splnil zákon proroků"; pokud učil že se "ani
čárka neztratí z písma"; že nejprvnější přikázání je "váš Pán, Bůh jeden jest" a že "nikdo není dobrý jen
Bůh"… co by si myslel o Pavlově díle! Pavlův triumf znamená zničení Ježíše. Je nabalzamován
křesťanstvím jako moucha v jantaru."
Které teologii bychom měli dát přednost? To musí každý posoudit sám. Kdybych byl křesťanem, koho
budu následovat, Pavla nebo Ježíše Krista?
Michael Hart :
“Ačkoli Ježíš byl zodpovědný za etický kód a morální hledisko křesťantsví (potud odlišné od judaismu),
Pavel rozvinul teologii a je autorem velké části Nového zákona. "
O Pavlově pohledu:
“Neptal se, co vedlo k Ježíšově smrti , bral v úvahu jen to, co to znamenalo pro něj osobně. Změnil
člověka, který měl lidi přivést zpět k víře na spasitele a změnil ortodoxní hnutí judaismu na nové
náboženství, které se srazilo s judaismem. "
Tři body, ve kterých si Pavel a Ježíš odporují jsou kritické – tak kritické, že odvrácení člověka od pravdy
mu slibuje spasení:
1) Pavlovo božství Ježíše versus jednota Boha učená Ježíšem
2) Ospravedlnění vírou navržené Pavlem je v rozporu se Starým zákonem jak jej potvrdil Ježíš.
3) Ježíš jako univerzální prorok podle Pavla versus etnický prorok.
Dost zajímavě , tyto body neodlišují křesťanství jen od judaismu ale i od islámu. Pojedeme- li prstem po
linii zjevovaného monoteismu, pouze křesťanství se vymyká.
Marek 12 :29 Slyš Izraeli, Pán Bůh náš, Pán jeden jest.
Marek 12 :30 Protož milovati budeš Pána svého ze všeho srdce svého, ze vší duše své, ze vší mysli své a
ze všech mocí svých. To jest první přikázání. Totéž zdůrazněno v Matouš 22 :37 a Lukáš 10: 27 zcela ve
shodě s první přikázáním kniha Exodus 20 :3 Nebudeš míti Bohů jiných přede mnou.
Ježíš má podporu svého učení ve Starém zákoně. Kde má podporu Pavlovo učení?
Nikdy nebyla lepší příležitost žádat podíl na božství než skrz Nový Zákon, kdyby bylo pravdivé. Ježíš však
neřekl: "Slyš Izraeli, váš Pán Bůh jeden jest, ale není to tak jednoduché, tak mne nechte to vysvětlit… "

Biblická proroctví o Mohamedově příchodu – Nový zákon.cast 3.
Biblická proroctví o Mohamedově příchodu – Nový zákon
Jan 14: 16 "A jáť prositi budu Otce a jiného utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky. "
V tomto verši Ježíš slibuje příchod nového Utěšitele. Budeme se tedy zabývat několika tématy týkajícími
se tohoto utěšitele.
Řecké slovo paravklhtoß – ho parakletos bývá překládáno jako utěšitel. Parakletos přesněji znamená
"ten, kdo prosí za jiné" nebo "přímluvce" . (1 ) Čteme- li však dál v textu Bible postupně se jeví, že Ježíš
mluví o Bohu, Boží přítomnosti.
V řečtině je ho parakletos osoba, nikoli nadpozemská bytost. V řeckém jazyce má každé jméno svůj rod,
mužský, ženský nebo střední. V Evangeliu podle Jana v kapitolách 14 , 15 a 16 je ho parakletos osoba.
Všechna zájmena v řečtině musí vždy souhlasit s rodem jména , které zastupují a v tomto případe je zde
užito zájmeno "on ". V Novém zákoně je pro "Duch " užito slovo pneuma, řecký ekvivalent ruah,
hebrejské slovo pro "Duch " je užito ve Starém zákoně. Pneuma je gramaticky neutrální, vždy
zastoupeno zájmenem "to ".
Dnešní Bible je poskládána ze starých rukopisů , z nichž nejstarší se datují do čtvrtého století. Ani dva z
nich nejsou stejné. Dnešní vydání Bible jsou seskládána s těchto písem bez nějaké finální možnosti.
Překladatelé Bible "vyberou " správnou verzi. Jinými slovy pokud neví, která verze je správná vyberou
pro daný verš jednu nám, abychom ji akceptovali. Vezměme Jan 14: 26 jako příklad. To je jediný verš,
který spojuje pojmy parakletos a Duch Svatý. Ale staré rukopisy se v tomto neshodují. Například slavný
Codex Syriacus , sepsaný někdy v pátém století a objevený 1812 na hoře Sinaj obsahuje v textu
"paraklet , duch" a nikoli "paraklet , Duch Svatý". Proč je to tak důležité? V řeči Bible totiž duch znamená
totéž co prorok.
1 . (Epištola ) Jan 4 :1 Nejmilejší, ne každému duchu věřte, ale zkušujte duchů , jsou -li z Boha; nebo
mnozí falešní proroci vyšli na svět .
Mnoho učenců (Spitta , Delafosse , Windisch, Sasse, Bultmann, and Betz ) nahlíží na parakleta jako na
salvifickou osobu (mající moc zachraňovat ) kterážto byla zmateně zaměněna za Ducha Svatého .
Otázka tedy zní, byl Ježíšův parakletos Utěšitel, Duch Svatý anebo prorok
přicházející po něm? Abychom odpověděli na tuto otázku je třeba zjistit zdali prakletos je člověk. Pokud
čteme mezi kapitolami 14 :16 a 16 :7 zjistíme , že Ježíš předpovídá specifické detaily příchodu a identity
parakleta.
1. Ježíš říká, že parakletos je člověk
Jan 16: 13 "… on bude mluvit."
Jan 16: 7 "Nebo neodejdu -li, Utěšitel nepřijde k vám. "
Je nemožné aby se jednalo o Ducha Svatého, neboť ten byl přítomen dlouho před Ježíšem a během jeho
poslání. (Genesis 1 : 2, 1 Samuel 10: 10 , 1 Samuel 11 : 6, Izaiáš 63: 11, Lukáš 1 : 15, Lukáš 1: 35 , Lukáš
1: 41 , Lukáš 1: 67 , Lukáš 2 : 25, Lukáš 2 : 26 , Lukáš 3: 22 , Jan 20 : 21- 22)
Jan 16: 13 Ježíš užije sedmkrát střední rod, mluvíc o parakletovi, žádný jiný verš neobsahuje sedm
zájmen mužského rodu, tedy parakletos je člověk.
2. Ježíš je nazýván parakletos
1. Jan 2 :1 "Pakliť by kdo zhřešil přímluvce máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.
Tady je zjevné, že parakletos je fyzický a lidský přímluvce.
3. Zbožštění Ježíše je pozdější inovace
Ježíš nebyl prohlášen za Boha až do roku 325 (Council of Nicea ) ale byl uznán všemi (mimo židů) jako
Boží prorok.
Matouš 21: 11 Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazarétha Galilejského.
Lukáš 24: 19 …Ježíš Nazaretský, který byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede
vším lidem.
4. Ježíš se modlí k Bohu za jiného parakleta
Jan 14: 16 "A jáť prositi budu Otce a jiného utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky. "
5. Ježíš popisuje funkci dalšího parakleta
Jan 16: 13 "uvedeť vás ve všelikou pravdu."
Alláh říká v Koránu o Mohamedovi : Ó lidé! Nyní přišel k vám posel s pravdou od Pána vašeho, uvěřte, a
bude to pro vás lepší! 4 :170
Jan 16: 14 "Onť mne oslaví. "
Zkrz Korán Mohamed oslavuje Ježíše: A hle, pravili andělé: „Marie , Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o
Slovu, jež od Něho přichází, jehož jméno je Mesiáš, Ježíš syn Mariin, a bude blahoslavený na tomto i na
onom světě a též jedním z těch, kdož k Bohu budou přiblíženi. 3 :45
Mohamed oslavuje Ježíše přímo: Kdokoli dosvědčí , že nikdo si nezaslouží uctívání vyjma Boha, který
nemá žádné společníky a Mohamed je jeho služebník a posel, Ježíš je Boží služebník, Jeho posel a Jeho
slovo, které On umístil do Marie a Duch z Něho stvořený, že Ráj je skutečnost a že Peklo je skutečnost ,
tomu Bůh dovolí vstoupit do Ráje, podle jeho skutků . (Saheeh Al- Bukhari, Saheeh Muslim)
Jan 16 :8 "A onť přijda obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti a z soudu. "
Korán oznamuje:
A věru jsou nevěřící ti , kdož říkají: „Mesiáš , syn Mariin, je Bůh!“ A pravil Mesiáš: „Dítka Izraele , uctívejte
Boha, Pána mého i Pána vašeho! Kdo bude přidružovat k Bohu, tomu Bůh zakáže vstup do ráje a bude
mu příbytkem oheň pekelný; a nespravedliví nebudou mít pomocníky. “ 5 :72
Jan 16: 13 "Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší mluviti bude."
Korán o Mohamedovi:
…ani nehovoří z vlastního popudu svého. Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto. 53: 3 -4
Jan 14: 26 "a připomeneť vám všecko což jsem koli mluvil vám. "
Slova z Koránu
A pravil Mesiáš : „Dítka Izraele, uctívejte Boha , Pána mého i Pána vašeho! 5: 72
Připomínají lidem první a největší příkaz Ježíše na který zapoměli:
Marek 12 :29 "A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest" Slyš Izraeli, Pán Bůh náš Pán
jeden jest."
Jan 16: 13 "ano i budoucí věci zvěstovati bude vám ."
Korán stanovuje:
A toto je jedna ze zvěstí o nepoznatelném, jež ti zjevujeme 12: 102
Hudhaifa, Prorokův životopisec sděluje: Prorok měl k nám jednou řeč kdy zmínil, co vše se stane do
Soudného dne. (Saheeh Al- Bukhari)
Jan 14: 16 "a zůstane s vámi navěky. "
Tedy jeho originální učení zůstane navěky. Mohamed byl posledním Božím Prorokem k lidstvu.
A Muhammad není otcem žádného muže z vás , ale je poslem Božím a pečetí proroků. 33: 40
Jeho učení je dokonale uloženo. Žije v srdcích a v myslích všech svých následovníků. Žádný člověk nežije
navěky, ani Ježíš ani Mohamed a výjimkou není ani parakletos. Nemůže se jednat o Ducha Svatého,
neboť tento pojem neexistoval až do roku 451 (Council of Chalcedon) , čtyři a půl století po Ježíšovi.
Jan 14: 17 "Toho Ducha pravdy …"
…znamená bude pravdivým prorokem, viz 1. Jan 4 :1 -3 ("Nejmilejší , ne každému duchu věřte, ale
zkušujte duchů , jsou- li z Boha; nebo mnozí falešní proroci vyšli na svět. Po tomto znejte ducha Božího :
Všeliký duch, kterýž vyznává Jezukrista v těle přišlého, z Boha jest. Ale všeliký duch, kterýž nevyznává
Jezukrista není z Boha; nýbrž to jest ten duch antikristův o kterém jste slýchali, že přijíti má a jižť jest
nyní na světě" …odtud tedy vycházejí ti , kdo Proroka prohlašují za Antikrista . Dobře, znají Bibli, ale ke
své škodě neznají Korán… )
Jan 14: 26 "Utěšitel " – parakletos - "přímluvce"
Mohamed bude přímluvcem za lidstvo a hříšné věřící v Den Soudný :
Lidé budou hledat , kdo by se za ně přimluvil a snížil utrpení v Soudný den. Adam, Noe, Abrahám,
Mojžíš a Ježíš se vymluví. Pak přijde řada na našeho Proroka a on řekne: "Já jsem k dispozici. " Tak bude
obhajovat lidi na Velké planině shomažďování a Soudný den bude moci minout. To je to Místo chvály,
které mu Bůh přislíbil v Koránu:
"možná že Pán tvůj tě pošle na Místo chvály " 17 :79
Prorok řekl:
Moje přímluva bude za ty z mého národa (věřících ) kdo spáchali větší hříchy. ( Al- Tirmidhi )
Budu prvním přímluvcem v Ráji. (Saheeh Muslim)
Někteří muslimští učenci navrhují, že tomu co Ježíš původně řekl v Aramejské verzi se více přibližuje
řecký výraz periklytos – obdivovaný . V arabštině Mohamed znamená chvályhodný, obdivovaný . Jinými
slovy periklytos v řečtině je Mohamed. Máme dva silné důvody pro podporu této domněnky. Zaprvé,
vzhledem k několika zdokumentovaným případům spojení slov v Bibli, je dost možné, že v původním
textu byly obě slova , ale jedno bylo vynecháno při kopírování díky starému zvyku těsně u sebe bez
mezer mezi nimi. V tomto případě by původní text zněl "a On vám dá jiného utěšitele (parakletos ),
obdivovaného (periklytos) .
Zadruhé, máme spolehlivé svědectví nejméně čtyř muslimských autorit z různých období kdo popsaly
obdivovaný, chválený jako možný význam řeckého nebo syrského slova křesťanským učencům.
Následující svědci prohlašují, že paraklet je zajistě narážka na Mohameda:
První svědek
Anselm Turmeda (1352 /55 - 1425) , kněz a křesťanský učenec, poté co přijal Islám napsal knihu Tuhfat
al- arib fi al- radd ‘ala Ahl al- Salib – Arabská odpověď těm, co říkají, že Ježíš byl ukřižován.
Druhý svědek
Abdul- Ahad Dawud, dříve Reverend David Benjamin Keldani, římskokatolický kněz, poté co přijal Islám
napsal knihu "Mohamed v Bibli".
V ní píše: Není pochyb, že slovem "periklyt " je myšlen Mohamed.
Třetí svědek
Už jsme se zmínili o Muhamadu Asádovi. Komentujíc tento koranický verš:
A vzpomeň si, jak pravil Ježíš, syn Mariin: „Dítka Izraele, já jsem vskutku poslem Božím k vám ,
potvrzujícím pravdivost toho, co bylo přede mnou sesláno z Tóry, a oznamujícím vám radostnou zvěst
o poslu, jenž přijde po mně a jehož jméno Ahmad bude. “ 61 :6
…kde Ježíš předpovídá příchod Mohameda, Asad vysvětluje slovo parakletos:
Je to zajisté korupce slova parakletos – nejvíce chválený, řecký překlad aramejského výrazu
Mawhamana (musíme mít stále na paměti, že tímto jazykem se mluvilo v Palestině v době Ježíšově a v
něm byl sepsán původní – dnes ztracený – text Bible .) Vezmeme – li v úvahu , jak jsou si obě řecká slova
blízká, je jasné jak překladatel nebo pozdější přepisovatel obě slova zaměnil. Oba výrazy – aramejský
Mawhamana i řecký Periklytos mají stejný význam jako obě Prorokova jméba Mohamed i Ahmed,
převzaté z hebrejského slovesa hamida – chválený.
(1 ) Vine’ s Expository Dictionary of New Testament Words

Biblická proroctví o Mohamedově příchodu – Starý zákon.cast 2.
Biblická proroctví o Mohamedově příchodu – Starý zákon
Kniha Mojžíšova pátá (Deuteronomium) 18 :18 "Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi
ty, a položím slova má v ústa jeho a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži. "
Mnoho křesťanů vztahuje toto proroctví na Ježíše, leč následující ukáže , že se více hodí na Mohameda:
Prorok bude jako Mojžíš
Oblast srovnání Mojžíš/ Ježíš/ Mohamed/
Narození Běžné/ Zázračné, z panny/ Běžné/
Mise Pouze prorok/ Údajně Boží syn/ Pouze prorok/
Rodiče Otec a matka/ Pouze matka/ Otec a matka/
Rodinný život Ženatý s dětmi/ Nikdy se neoženil/ Ženatý s dětmi/
Přijetí jeho lidmi Židé ho přijali/ Židé ho odmítli (1 )/ Arabové ho přijali/
Politická autorita Měl ji/ Odmítl ji (2 )/ Měl ji/
Vítězství nad oponenty Faraon se utopil/ Říkají, že ho ukřižovali/ Mekkánci byli poraženi/
Smrt Přirozená/ Údajně ukřižován/ Přirozená/
Pohřben Do hrobu/ Prázdná hrobka/ Do hrobu/
Božství ne/ Bohem křesťanům/ ne/
Misi začal ve věku 40 let/ 30 let/ 40 let/
Vzkříšení na zemi ne/ Bude vzkříšen/ ne/
Prorok bude z bratří židů
Abrahám měl dva syny, Ismaela a Izáka. Židé jsou potomky Izákova syna Jákoba. Arabové odvozují svůj
původ od Ismaela. Tedy Arabové jsou bratry židovského národa.
Bible dokládá: a před tváří všech bratří svých bydliti bude (Ismael ) Kniha Genesis 16: 12
A bydlili od Hevilah až do Sur, jenž jest proti Egyptu, když jdeš do Assyrie; před tváří všech bratřích
svých položil se. Kniha Genesis 25 :18
Bůh vloží slova do úst očekávaného proroka
Korán o Mohamedovi: "nehovoří z vlastního popudu svého, je to vnuknutí pouze jež mu bylo vnuknuto.
53: 3 -4
Mohamed přišel se vzkazem k celému lidstvu a musí být následován všemi včetně židů. Doloženo v
Bibli:
Proroka z prostředku tvého , z bratří tvých, jako já jsme vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati
budete. Deuteronomium 18: 15
Varování odpůrcům
Proroctví pokračuje:
Deuteronomium 18: 19 "I budeť, že kdo by koli neposlouchal slov mých, kteráž mluviti bude ve jménu
mém, já vyhledávati budu na něm."
Zajímavě, muslimové začínají každou recitaci z Koránu slovy Bismilláh al- Rahmén ir- Rahím , tedy ve
jménu Boha , milosrdného, slitovného.
Nasledující učenci věří, že proroctví sedí na Mohameda:
První svědek
Abdul- Ahad Dawud, dříve Reverend David Benjamin Keldani, římskokatolický kněz, poté co přijal Islám
napsal knihu "Mohamed v Bibli".
Píše o tomto proroctví: pokud se tato slova nevztahují k Mohamedovi , pak stále zůstávají nenaplněna.
Ježíš sám nikdy neprohlásil, že je prorokem z tohoto proroctví.
Druhý svědek
Muhammad Asad narozen jako Leopold Weiss v červenci 1900 ve městě Lvov dnes v Polsku, tehdy v
Rakousku- Uhersku , do rodiny rabínů jejichž dlouhá řada byla narušena jeho otcem, jenž pracoval jako
obhájce. Asad obdržel náboženskou výchovu, která ho kvalifikovala , jako nasledníka rodinné rabínské
tradice. Znal aramejsky a studoval Starý zákon v originále, stejně tak jeho komentáře - Talmud, Mišnu a
Gemaru. Komentujíc koranický verš Neodívejte pravdu falší a nezakrývejte pravdu, když ji dobře znáte!
2: 42 Muhammad Asad píše: Odíváním pravdy falší Korán míní změny biblického textu, ze kterých
Korán často obviňuje židy a které byly později dokázány objektivní kritikou textu , a zakrýváním pravdy
se myslí schválně překroucená interpretace Mojžíše a Boha v Deuteronomiu 18 :15 a 18 :18 . Bratři zde
jsou evidentně Arabové a přesně musta' ribah – arabizovaná skupina mezi nimi , potomci Ismaela a
Abraháma, a pokud tato skupina zahrnuje dokonce Prorokův vlastní rod – Kurajšovce, pak tato pasáž
musí ohlašovat jeho příchod. (3 )
(1 ) Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho . Jan 1 :11
(2 ) Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Jan 18: 36
(3 ) Muhammad Asad, ‘The Message of The Quran ’ (Gibraltar: Dar al- Andalus, 1984 ), p . 10- 11.

Biblická proroctví o Mohamedově příchodu.cast 1.
Biblická proroctví o Mohamedově příchodu – Svědectví učenců
Úvod
Křesťanská Bible se skládá ze Starého a Nového zákona, přičemž katolická a pravoslavná verze Starého
zákona je o něco obsáhlejší, neboť protestanté neakceptují některá Písma. Starý zákon se shoduje s
Písmem Judaismu – Tórou. Prorok Mohamed byl předpověděn ve Starém i Novém zákonu. (1 )
Ježíš a Apoštolové mluvili aramejštinou. Ta byla rozšířena až do roku 650, kdy byla nahrazena
arabštinou. (2 ) Dnešní Bible však není založena na původních aramejských spisech, ale na řeckých a
latinských verzích.
Citování biblických proroctví neznamená, že muslimové pokládají dnešní Bibli v jejím celku za Boží
zjevení. Muslimové věří v předchozí zjevení, toto však není původní text.
Neexistuje žádná podmínka pro přijetí Proroka, že musí být jeho příchod předpovězen. Abrahám byl
Božím Prorokem k Nimrodům aniž kdo předpověděl jeho příchod. Stejne tak Noe, Lot a další nebyli
oznámeni. Důkaz pravdivosti proroka není omezen předchozími proroctvími , je doložen jeho
poselstvím, zázraky atpod.
Diskuse o proroctvích je delikátní záležitost. Vyžaduje prozkoumání různých verzí Bible a jejích překladů,
průběžně objevených rukopisů a zjišťování pravého významu Hebrejských , Řeckých a Aramejských slov.
Před objevením knihtisku (15 .století) všechny verze vykazují odlišnosti. (3 ) Pro laiky to není snadný
úkol. Proto nejlepší soud přichází od starobylých ale i moderních expertů z těch kdo uznávají proroctví.
Máme záznamy raných židů a křesťanů, rabínů i mnichů, kteří dosvědčili, že Mohamed byl splněním
určitých biblických proroctví. Zde jsou příklady některých z nich:
Očekávaný Prorok
Předislámští židé a křesťané v Arábii očekávali příchod Proroka. Před příchodem Mohameda žili tito v
Arábii spolu s pohany a příležitostně s nimi válčili. Židé a křesťané říkali: "Přijde čas, kdy se objeví
negramotný Prorok, který vzřísí náboženství Abrahámovo. My se připojíme k jeho řadám vyhrajeme
nad vámi. " Když nakonec Mohamed vystoupil někteří uvěřili a jiní ho odmítli. Bůh zjevil v Koránu:
A když se jim nyní dostalo od Boha Písma, jež potvrzuje pravdivost zjevení, které již měli - a přitom
předtím prosili o rozhodnutí proti nevěřícím - když k nim tedy přišlo to , o čem již byli zpraveni, sami
v to neuveřili . Kéž prokletí Boží padne na nevěřící! 2 :89
Prvním svědkem byl Buhaira, křesťanský mnich , který poznal Mohameda ještě když byl malý, tehdy řekl
jeho strýci:
"…velké štěstí čeká tvého synovce, tak si ho rychle vezmi domů ." (4 )
Druhým svědkem byl Waraqa bin Nawfal, křesťanský učenec, který zemřel brzy poté, co se osobně s
Mohamedem setkal. Waraqa potvrdil, že Mohamed je Prorok svých časů a dostalo se mu podobného
zjevení jako Mojžíšovi a Ježíšovi. (5 )
Židé z Medíny úzkostlivě očekávali příchod proroka. Třetím a čtvrtým svědkem byli jejich známí rabínové
Abdullah bin Salam and Mukhayriq. (6 )
Dalšími svědky byli židovští rabínové z Jemenu, Wahb ibn Munabbih , and Ka’ b al- Ahbar. Ka' b nalezl
popis Proroka pocházející od Mojžíše. (7 ) Korán oznamuje:
Což není pro ně znamením, že znají je (toto Písmo, toto zjevení) Dítek Izraele učenci ? 26: 197
(1 ) “Bible .” Encyclopædia Britannica from Encyclopædia Britannica Premium Service.
(2 ) “Aramaic language. ” Encyclopædia Britannica
(3 ) “biblical literature.” Encyclopædia Britannica
(4 ) ‘Muhammad : His Life Based on the Earliest Sources’ by Martin Lings, p . 29. ‘Sirat Rasul Allah’ by Ibn
Ishaq translated by A. Guillame, p. 79 -81 . ‘The Quran And The Gospels: A Comparative Study, ’ p . 46
by Dr. Muhammad Abu Laylah of Azhar University.
(5 ) ‘Muhammad : His Life Based on the Earliest Sources’ by Martin Lings, p . 35.
(6 ) ‘The Quran And The Gospels: A Comparative Study, ’ p . 47 by Dr. Muhammad Abu Laylah of Azhar
University.
(7 ) ‘The Quran And The Gospels: A Comparative Study, ’ p . 47- 48 by Dr. Muhammad Abu Laylah of
Azhar University

Dedicny hrich.
Dědičný hřích
Autor M. Abdulsalám
Každá duše získá jen to, co si vysloužila, a žádná duše hříchy obtížená neponese břímě jiné.
Korán 6 :164
Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, ani synové za otce, jeden každý za svůj hřích umře.
Deuteronomium 24 :16
Nikdo nemůže popřít, že v těchto dvou verších, z koránu a z bible, je narážka na stejnou věc:
Spravedlivý Bůh by nikdy nepotrestal jednoho člověka za hříchy jiných lidí.
Křesťanství prohlašuje , že Bůh stvořil lidi, aby žili navěky v Ráji a poté, co Adam pojedl ze zakázaného
stromu, Bůh jej potrestal smrtí a vyhnáním z Ráje. Dál tvrdí, že nejen smrtelnost ale i hřích a se přenesl
na jeho potomky, aby navěky zůstal v jejich srdcích a nikdy nemohl být odstraněn vyjma obětí tak
velkou, že by dovolila Bohu odpustit lidstvu. A tato oběť bude podstoupena samotným Bohem,
vtěleným do svého "Syna " Ježíše. Tedy křesťané se domnívají, že lidé jsou předurčeni pro Peklo, vyjma
těch, kteří uvěří v tuto oběť, nechají se pokřtít, čímž se "znovu narodí" , ale tentokrát prosti hříchu. Tady
vidíme, že koncepce "dědičného hříchu" tvoří základnu pro rozličné křesťanské víry, od ukřižování až po
vidinu Spasitele, zachránce od pekla. Tvoří základ i pro Ježíšovu misi jako takovou.
Nabízí se otázka – je lidstvo vinné z Adamova hříchu, který spáchal, když pojedl se zakázaného stromu?
Musíme se všichni kát za tento hřích? A když tak jak? A co se stane tomu, kdo tak neučiní?
Islám striktně prosazuje , že trestu za hříchy budou čelit jen ti , jenž se jich dopustili. Hřích není dědičná
vlastnost nebo vada, přenášená z generace na generaci. Všichni lidé se budou zodpovídat pouze z toho,
co provedli v tomto životě. Přestože korán hovoří o Adamově hříchu a vyhnání z ráje, neuvaluje za to
žádné břemeno na ramena jeho potomstvo. Žádný z proroků před Ježíšem nekázal nic podobného.
Naopak, spasení bylo dosahováno skrze víru v jediného Boha , poslušnost Jeho příkazů, což je poselství
shodné pro všechny proroky, včetně Mohameda.
Milosrdný, Slitovný
Pokud jde o Adamův hřích, korán zjevuje, že se z něj kál a Bůh přijal jeho pokání.
Adam přijal pak od Pána svého slova a On mu odpustil, vždyť On je odpouštějící a je i slitovný.
2: 37
Adam byl očištěn z hříchu, kterého se dopustil. Bůh si v koránu opakovaně přisuzuje přívlastky
Milosrdný, Slitovný, Přijímatel pokání a další, která zdůrazňují Jeho Milost a Odpouštění. Dokonce těm,
kteří hřešili příliš a ztratili naději na odpuštění, říká:
„Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v
milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny - On odpouštějící je i slitovný. 39: 53
Když lidé zhřeší, vše co potřebují udělat je upřímně litovat z hloubi svého srdce a naleznou Boha vše
odpouštějícím. Adam zhřešil, ale ten hřích nezkazil jeho srdce, byl odstraněn skrze pokání. Prorok
Mohamed řekl:
“Jakmile věřící zhřeší na jeho srdci se objeví černá skvrna. Pokud lituje a přestane hřešit a
dosáhne odpuštění jeho srdce se očistí. Pokud nepřestane skvrna bude růst, až pokryje celé
jeho srdce…” (Ibn Mádžah)
I kdyby se Adam nekál skvrna se nepřenese na další generace. Bůh nepotřebuje žádnou fyzickou oběť,
aby odpustil hříchy, žádný hřích není dost velký pro Jeho Milost, je- li olitován . Tvrdit to, by Mu
přisoudilo nedostatek milosrdenství. Prorok Mohamed zjevil tato Boží slova:
“Synové Adama, dokud se na Mne obracíte, odpustím vám čehokoli se dopustíte bez zaváhání.
Synové Adama, dosáhnou-li vaše hříchy mraků na obloze a vy Mne poprosíte za odpuštění,
odpustím vám. Synové Adama, přijdete - li ke mně s hříchem tak velkým jako je země a budete-
li mi čelit, nepřipisujíc Mi žádné partnery, poskytnu vám odpuštění stejně tak velké .” (Al-
Tirmidhi)
Bůh stanovuje v koránu, že při obětování nezáleží na oběti samotné, ale na záměru toho , jenž obětuje:
K Bohu nedospěje ani maso jejich , ani krev jejich , ale dospěje k Němu bohabojnost vaše. 22: 37
Pokud aplikujeme tento verš na záležitost dědičného hříchu a Boha , který se inkarnuje a obětuje se, aby
odpustil lidstvu vidíme , že Bůh odpouští lidstvu bez pokání, skrze svou vlastní oběť. Nemohl by odpustit
i bez ní?
V bibli stojí:
K čemu jest mi množství obětí vašich? dí Hospodin. Syt jsem zápalných obětí skopců a tuků
krmných hovad, a krve volků, beránků a kozlů nejsem žádostiv. Že přicházíte, abyste se
ukazovali přede mnou, kdož toho z ruky vaší hledal, abyste šlapali símě mé? Nepřinášejte více
oběti oklamání . Kadění v ohavnosti mám, novměsíců a sobot a svolávání nemohu trpěti
(nepravost jest) ani shromáždění. Novměsíců vašich a sobot nenávidí duše má; jsou mi
břemenem, ustal jsem nesa je. Protož když rozprostíráte ruce vaše, skrývám oči své před vámi,
a když množíte motlitbu, neslyším. Ruce vaše krve plné jsou. Umejte se, očisťte se, odvrzte
zlost skutků vašich od očí mých, přestaňte zle činiti. Učte se dobře činiti, hledejte soudu,
pozdvihněte potlačeného, pomozte k spravedlnosti, sirotku, zastaňte vdovy. Poďtež dnu a
poukažme sobě , praví Hospodin: Budou -li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh
zbělejí; budou- li červení jako šarlat , jako vlna budou . Izaiáš 1 :11 - 18
Boží vůle Dokonalého
Tedy Adam dosáhl odpuštění svého hříchu, Bůh přijal jeho pokání. Další klíčový bod, který musíme
zmínit je, že Bůh stvořil lidi se svobodnou vůlí a tedy ví, že budou hřešit. Od lidstva se neočekává
dokonalost, očekává se však, že budou svých chyb litovat. Prorokova slova:
“Všechny děti Adama opakovaně dělají chyby , ale nejlepší z těch, kdo chybují jsou ti, kdo
litují. ” (Ibn Mádžah)
“Při tom, v Jehož rukou je má duše, kdybyste nehřešili , Bůh by místo vás přivedl rasu, která by
hřešila. Prosili by Boha za odpuštění a Bůh by jim odpustil." (Saheeh Muslim #4936 )
Tady vidíme , že Adamův hřích byl pouze součástí Skvělého a Moudrého plánu. Křesťané jdou tak
daleko, že dokonce tvrdí , že Bůh litoval stvoření lidstva ! Kéž je On povznesen nad všechno , co mu
přisuzují.
Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi a bolest měl v srdci svém. Genesis 6: 6
Souhlasit s křesťanským pojetím by znamenalo, že člověk je schopen udělat něco mimo dosah Vůle,
Moci a Vědění Boha. V Jeho činech nelze hledat omyly nebo chvilkovost. Proto islám nemůže s tímto
pohledem souhlasit, všechny Adamovy skutky zapadaly do plánu. Prorokova slova :
“Jistě Bůh vše správně vyvážil padesát tisíc let před stvořením nebes a země.” (Al -Tirmidhi )
Bůh zminňuje v koránu , co se událo mezi anděly před stvořením Adama a odtud víme, že už tehdy bylo
známo, že lidstvo bude hřešit:
Hle, Pán tvůj k andělům pravil: ”Umístím na zemi náměstka!” I řekli: ”Chceš tam ustanovit
někoho, kdo pohoršení na ní bude šířit a krev na ni prolévat, zatímco my slávu Tvou pějeme a
svátost Tvou prohlašujeme?” Pravil: ”Já věru znám, co vy neznáte!” 2 :30
Odtud také vyplývá, že Bůh nestvořil lidi jako nesmrtelné, ale že smrtelnost jim byla určena už
odpočátku. V okolnostech Adama a jeho vyhnání a následnou smrtelnost lidstva, to je pouze přirozené.
Pokud se někdo opije, způsobí nehodu a jeho spolujezdci zahynou, hřích řidiče způsobil jejich smrt, ale
to neznamená, že byli zodpovědni za jeho hřích.
Nevinní
Další otázka je, a co ti lidé, kteří přišli mezi proviněním Adama a údajnou inkarnací a obětováním se
Boha?? Co osud těch, kdo tedy nemohli být pokřtěni? Z pohledu křesťanů tak všichni tito lidé, včetné
proroků a batolat nebyli očištěni od dědičného hříchu a budou vhozeni do plamenů pekelných. Slova
Augustinova: “ Nevěřte, neříkejte, neučte, že novorozenci, kteří zemřou před křtem mohou
dosáhnout prominutí dědičného hříchu." Tito novorozenci nebyli ani pohřbeni do posvěcené půdy,
protože zemřeli v hříchu…
A také známe verš z Apoštolského kréda, "…a Ježíš sestoupil do Pekla…" , to má znamenat, že Ježíš
vysvobodil z Pekla ctnostné duše, které tam dlely za hřích Adama. To nás vede k víře, že všichni i
ctnostní lidé před příchodem Ježíše šli do Pekla. Pavel ke Galatským :
"Nebývá člověk ospravedlněn z skutků zákona, ale skrze víru v Jezukrista…. Nebude
ospravedlněn z skutků zákona žádný člověk." (2 :16 )
Zde je jasné, že poslušnost Božích přikázání nestačí ke spasení a to ani pro ty před Ježíšem a pro
všechny k nimž nedoputovalo poselství křesťanství. Proč prorokové před Ježíšem neučili o dědičném
hříchu? Lhali, když říkali, že ke vstupu do Ráje stačí víra v Boha a poslušnost jeho zákonů??? Proč Bůh
nepřišel k lidstvu už dříve, aby ctnostní nemuseli dlít v Pekle? Proč novorozenci a ctnostní lidé pykají za
hřích, jenž nespáchali a němž nevěděli jak se z něj očistit? Pravdou v této záležitosti je, že doktrína
dědičného hříchu byla zavedena Pavlem, jako mnoho jiných a později rozšířena křesťanskými učenci a
koncily.
Starý zákon nehovoří o přenosu dědičného hříchu na celé lidstvo… základní prohlášení je v písmech
svatého Pavla…
Dále byl šířen Augustinem . Základní koncept je, že "záměrný hřích prvního člověka je příčinou
vrozeného hříchu." Druhý Oranžský koncil (529 ) doložil : “ Jeden člověk nepřenesl na celé lidstvo jen
potrestání za hřích, tedy smrt, ale i hřích samotný, tedy smrt duše. ”
Tento koncept nemá původ v žádném jiném písmu, žádný z proroků se o něj neopíral, nebo jej nekázal.
Naopak, spasení bylo dosahováno skrze víru v jediného Boha , poslušnost Jeho příkazů, což je poselství
shodné pro všechny proroky, včetně Mohameda.
Závěr
V islámu je klíčem k Ráji víra v jednoho Boha a poslušnost jeho zákonů, poselství shodné u všech
proroků. Islám učí , že člověk musí být zbožný a ctnostný, aby vstoupil do Ráje a pokud zhřešil
může se kát a získat odpuštění svého hříchu. Skrze lítost a Milost Boží vejde do Ráje. Islám
netvrdí, že všichni lidé před Mohamedem jsou zatraceni, ale že ke každému národu přišel
prorok z jeho lidu poslán jedním stejným Bohem. Nikdo není povinnen vstoupit pod islám, Bůh
je rozsoudí spravedlivě o Soudném dnu. Děti muslimů i nemuslimů se po smrti těší z Ráje. Podle
nekonečné Spravedlnosti Boží:
Kdo po cestě správné se ubírá, sám pro sebe tak činí, však kdo bloudí, ten jen proti sobě tak
činí. A žádná duše nákladem obtěžkaná neponese břímě jiného a nepotrestali jsme nikoho
dříve, než byl námi vyslán posel. 17 :15

Islam a monoteismus.cast 2.
Představa Boha v různých náboženstvích - islám
Představa Boha v islámu
Dr. Zakir Abdul Karím Naik
www. irf.net
Islám je semitské náboženství mající 1 .2 miliardy následovníků. Islám znamená "podřízení se do vůle
Alláha". Muslimové přijímají korán jako slovo zjevené Proroku Mohamedovi. Islám učí, že Bůh posílal
proroky v průběhu věků s poselstvím jediného Boha, tedy součástí víry v islám je víra ve všechny
proroky, Noeho, Jonáše, Jákoba, Josefa, Mojžíše, Davida, Šalamouna a další.
Nejpřesnější definice Boha
Je dána v súře al- Ichlás:
1. Rci : „On Bůh je jedinečný,
2. Bůh sám o sobě věčný.
3. Neplodil a nebyl zplozen
4. a není nikoho , kdo je mu roven. “
Slovo As- Samad (zde sám o sobě věčný) je obtížné přeložit, znamená "absolutní existence ", atribut,
který může být přisouzen pouze Bohu, protože existence všech ostatních stvoření je konečná a/nebo
podmíněná. Současně znamená, že Bůh je nezávislý, ale vše ostatní na něm závisí.
Súra al- Ichlás – základní kámen teologie
112. kapitola koránu je základem teologie. "Theo" z řečtiny, znamená Bůh, teologie je tedy studium
Boha a pro muslimy jsou základem studia tyto čtyři řádky. Každý kandidá t na bo žství musí bý t
podroben tomuto testu.
Jak hodnotí islám polobohy?
Indie je často nazývána zemí polobohů. To kvůli množství takto zvaných duchovních mistrů . Mnoho
těchto světců je následováno. Islám odsuzuje zbožštění a uctívání kteréhokoli lidského tvora.
K pochopení tohoto postoje islámu si analyzujme případ jednoho z nich, Ošo Rajnýše. Rajnýš byl jedním
z početných spirituálních mistrů, které Indie produkuje. Roku 1981 odešel do USA a založil zde město
Rajnýšpurám. Později se stal nežádoucím, byl zatčen a finálně požádán, aby opustil zemi. Doma v Indii
založil v Pune komunitu, dnes známou jako Ošova komunita. Zemřel 1990. Jeho následovnící věří, že je
Všemohoucím Bohem. Návštěvník Pune může číst na jeho náhrobku:
"Ošo – nikdy se nenarodil, nikdy nezemřel pouze navštívil tuto planetu mezi 11 .prosincem 1931 a 19.
lednem 1990 ."
Zapoměli zmínit, že mu bylo odmítnuto vízum do 21 zemí. Nemají žádný problém s "bohem" , který
navštívil Zemi a žádá o vízum.
Nechme tohoto kandidáta podstoupit test:
1) Je jeden jediný – to není, protože lidí jako Rajnýš je mnoho.
2) Je absolutní a věčný – to určitě nebyl pokud zemřel 1990 . Z jeho chorobopisu víme , že trpěl
cukrovkou , astmatem a chronickými bolestmi zad. Tvrdil, že při pobytu v americkém vězení mu byl
podán pomalu působící jed. Představte si, že Bů h byl otráven.
3) Neplodil a nebyl zplozen – víme, že se narodil v Džabalpúru v Indii, měl otce a matku, kteří se
později stali jeho učedníky.
4) Nejsilnější test je "nikdo není jako on ". Boha si nemůžete představit, vědět jak vypadá, nebo Jej s
někým srovnat . Fotografie a plakáty Rajnýše, jsou běžně k dispozici. Kdokoli má podobu nemůže být
Bohem.
Jaká jména náleží Bohu
Muslimové raději užívají termín Alláh než Bůh. Je to slovo jedinečné. Nemá množné číslo. Je bezrodé ,
tedy nemá ani rod mužský ani ženský. Nelze k němu připojit příponu (např . polobůh) . Se slovem Alláh
nelze hrát žádné hry (Kdyby Bůh byla mužem ... atpod.) , neprodukuje žádnou reálnou představu (stařec
s vousem) . Protože však je tato kniha určena jak muslimům tak nemuslimům používám termín Bůh.
Bůh se nestává člověkem
Někteří lidé argumentují, že pokud je Bůh všemocný tak jaktože by se nemohl stát člověkem. Mohl. Ale
už by nebyl dál Bohem, protože kvality člověka a Boha nejsou kompatibilní. Následující odstavce ukáží
absurditu tohoto nápadu .
Bůh je nesmrtelný a člověk je smrtelný. To nelze spojit v jediné entitě. Bůh nemá počátek a člověk ano.
Nemůže existovat entita , která má počátek a nemá počátek. Je to nesmysl. Člověk má konec. Nemůže
existovat entita, která má konec a nemá konec. Nesmysl.
Bůh není živen , člověk ano: Vše živí, ale sám živen není 6: 14
Nemusí odpočívat : Nepadá naň ani dřímota, ani spánek 2 :255
Uctívání jiného člověka je zbytečné
Kdyby se Bůh stal člověkem měl by vlastnosti člověka . Kdyby znamenitý profesor utrpěl nehodu a ztratil
paměť, bylo by hloupé, aby studenti nadále od něj získávali vědomosti.
Navíc, člověk nemá moc, stát se Bohem. Kdyby se Bůh stal člověkem , nemohl by stát znovu Bohem.
Uctívání Boha v lidské formě je nelogické a musí být odmítnuto. Proto korán mluví proti všem formám
antropomorfismu:
A není nic, co by podobné Mu bylo 42 :11
Bůh nekoná , co nepřísluší Bohu
Bůh je zdrojem spravedlnosti, milosrdenství a pravdy. Nemůžeme si představovat, že jedná
nespravedlivě, nemluví pravdu, udělá chybu a jiné vlastnosti vlastní lidem. Podobně, ze své moci by
mohl jednat nespravedlivě, ale nebude :
Bůh věru neošidí nikoho 4: 40
Bůh by mohl být nespravedlivým kdyby chtěl, ale v tom okamžiku by přestal být Bohem.
Bůh nezapomíná a nedělá chyby
Zapomínáný je atributem lidských limitů a selhání a není vlastní Bohu, nemůže zapomenout, nebo se
splést jako my: Pán můj se nemýlí ani nezapomíná 20 :52
Bůh koná Božské skutky
Je všemohoucí. Zmíněno v koránu na řadě míst: Bůh je všech věcí mocen 2 :106 ,109 ; 3 :29 ; 16: 77 ;
35: 1 )
Dál se říká: Uskuteční to, co jemu se zlíbí 85 :16
Mnoho náboženství v tomto bodě, přímo nebo nepřímo, věří ve filosofii antropomorfismu tj . že Bůh se
stává člověkem. Odporují si v tom, že Bůh je svatý a čistý a je osvobozen od nenávisti a ostatních
lidských nedostatků. K tomu, aby stanovil lidem pravidla , přichází na zem, jako člověk. Tato záludná
logika napálila milióny v průběhu věků. Analyzujme si tento argument, zda obstojí před rozumem.
Stvořitel připravuje instrukční manuál
Alláh nás obdařil rozumem a inteligencí. Vynalezli jsme a vyrábíme přístroje k různým účelům. Je
například vyráběno velké množství magnetofonových přehrávačů. Nikdo netvrdí, že výrobce, aby zjistil,
co je dobré pro přehrávač, se musí stát přehrávačem. Každý přijme, že výrobce správně napíše
instrukční manuál pouze na základě dobré znalosti svého výrobku. Ve zkratce manuál udává doporučení
a zákazy pro výrobek.
Stejně tak člověk je složité stvoření Boha. Bůh se nemusí člověkem stát, aby věděl, co je pro nás vhodné
a nevhodné. Stačí zjevit instrukční manuál lidstvu.Bůh o Soudném dni rozsoudí lidské skutky, tedy je
rozumné, aby lidstvo nejprve informoval o doporučeních a zákazech.
Poslové
Alláh nepotřebuje sestoupit na zem, aby předal manuál lidstvu. Vybírá každémi národu proroka, který
poselství předá.
Někteří lidé jsou 'slepí' a 'hluší '
Navzdory absurditě filosofie antropomorfismu mnozí věří v její kázání ostatním. To je urážka
inteligence, kterou nám Stvořitel dal. Někteří to však nejsou schopni vidět: Hluší, němí a slepí - z
bludu svého se nenavrátí ! 2: 18
V bibli je obdobné poselství: Vidouce nevidí, slyšíce neslyší, ani nerozumějí . Matouš 13: 13
A v Rigvédě: Může být někdo, kdo vidí tato slova a přitom je nevidí; může být někdo jiný , kdo
slyší tato slova a přitom je neslyší. Rigveda 10 :71 :4
Tato písma zjevují čtenáři, že ačkoli jsou věci tak jasné, odvracejí mnohé od pravdy.
Atributy Boha
Bohu náleží nejkrásnější jména: Rci : „Vzývejte Boha či vzývejte Milosrdného,a ať již Jej nazýváte
jakýmkoliv jménem, Jemu náleží jména nejkrásnější. 17 :110 ; Bohu náleží jména nejkrásnější;
vzývejte Jej tedy jimi a nechte být ty, kdož jména Jeho překrucují. 7: 180; Bůh - a není božstva
kromě Něho a Jemu jména překrásná přísluší! 20 :8 ; On je Bůh - a není božstva kromě Něho -
vládce, přesvatý , mír, věrný, ochránce bezpečný, mocný, samovládný, velmožný; oč slavnější je
Bůh než vše to, co k Němu přidružují. On je Bůh, stvořitel, tvůrce i utvářející . Jemu přísluší
jména překrásná a Jeho slaví vše, co na nebesích je i na zemi - On mocný je i moudrý! 59: 23- 24
Korán poskytuje 99 atributů Boha. V podstatě lze Boha volat jakýmkoli jménem, ale musí být krásné a
nesmí vzbuzovat konkrétní obraz Boha.
Každý atribut Boha je jedinečný a náleží pouze Jemu
Každý atribut musí být dostatečný k Jeho identifikaci.
Vysvětlím to podrobně na příkladě slavné osobnosti, vezměme si Neila Armstronga.
Řekne- li někdo, že Neil Armstrong je američan, tento atribut je správný, ale nestačí k jeho identifikaci.
Ani rčení, že Neil Armstrong je astronaut není jeho jedinečný atribut. K identifikaci, musíme nalézt
jedinečný atribut například, že Neil Armstrong je člověk, který poprvé vystoupil na Měsíc. Tak, že když
se kdokoli zeptá, 'kdo byl první člověk na Měsíci' odpověď je pouze jedna – Neil Armstrong. Podobně
mohu říct, že Bůh je Živitel vesmíru. Nemohu říct pouze živitel, to může být i kterýkoli člověk a nebyl by
rozdíl mezi Bohem a člověkem. Tak každý atribut ukazuje pouze k Bohu, například Nejmilosrdnější ,
Všemohoucí atpod.
Jednota Boha
Kdyby existovalo více bohů , jejich činy by si vzájemně odporovali. Příkladem je mytologie různých
polyteistických náboženství (spory řeckých bohů) . Je-li jeden z bohů poražen ostatními, nebo
neschopen je porazit, to vskutku nemůže být jeden pravý bůh, nehledě na jejich lidsky malicherné
hádky.
Další překážkou je dělení funkcí, jeden bůh je zodpovědný za slunce, druhý za déšť atd. to naznačuje, že
bůh je nekompetentní v určité činnosti a také ignorant k povinnostem ostatních. Přítomnost mnoha
bohů by jistě vedla ke zmatku a ničení a k úplné destrukci vesmíru . Faktem je, že vesmír je v úplné
harmonii. Kdyby byla na nebi a na zemi božstva jiná kromě Boha, věru by obojí již zkáze bylo
propadlo. A oč je Bůh, Pán trůnu, slavnější než to, co mu připisují! 21 :22 ; Bůh nevzal si žádné
dítě a není vedle Něho božstva jiného , jinak by každé božstvo odneslo to, co stvořilo, a některé
z nich by se nad druhé povýšilo. Oč je Bůh slavnější než to, co mu lživě připisují 23: 91
Představa jednoty Boha je jediná logická.

Islam a monoteismus.
Představa Boha v různých náboženstvích –monoteismus
Všechna hlavní náboženství univerzálně věří v jednoho Boha
Dr. Zakir Abdul Karím Naik
www. irf.net
Jak dokazují jejich písma, všechna hlavní náboženství shodně věří v jednoho svrchovaného Boha . V
průběhu věků byla mnohá z laciných důvodů narušena, zneužita, byly provedeny změny v písmu a
uctívání bylo rozdrobeno v polyteismus a panteismus. Běda těm , kteří Písmo vlastníma rukama
sepisují a potom hovoří : “ Toto od Boha pochází!”, aby tak nakoupili za nízkou cenu . Běda jim,
za to, co psali ruce jejich! Běda jim za to, co provádějí! 2 :79
Tawhíd
Definice a kategorie
Islám věří v tawhíd , to není jen monoteismus, ale mnohem víc. Doslova to znamená 'sjednocení ' tj .
doložení jednoty , je odvozeno od arabského slova ' wahhada' – sjednotit, spojit.
Tawhíd může být rozdělen do tří kategorií:
1) Tawhíd al- Rubú b íjah
2) Tawhíd al- Asmá- was- sifát
3) Tawhíd al- Ibádah
Tawhíd al- Rubúbíjah – udržování jednoty Pána
Rubúbíjah je odvozeno od slova Rabb, tj . Pán, Živitel a Ochránce. Je založeno na základním principu, že
Bůh sám způsobil existenci všech věcí zatímco předtím neexistovalo nic. Stvořil vše z ničeho a sám je
toho pánem, živitelem a ochráncem, aniž by to sám potřeboval.
Tawhíd al- Asmá- was-sifát - udržování jednoty Božích jmen a atributů
Tato kategorie zahrnuje:
1) Musí být na Něj odkazováno pouze tak jak sám předepsal a jak poslové zjevili, bez vysvětlování
atributů nebo změny jejich významu.
2) Nesmí Mu být dát jiné jméno než si sám přisoudil , například navzdory faktu, že zjevil , že se zlobí
mu nesmí být dáno jméno Rozlobený , protože On ani Jeho Posel takové jméno nikdy nepoužili.
3) Nesmí mu být přisouzen lidský atribut. Například bible zpravuje, že "litoval, že stvořil člověka". Bůh
nedělá chyby a tedy jich nemůže litovat. Toto je proti principu tawhíd.
4) Člověku nesmí být dán atribut náležející Bohu.
5) Boží atributy nesmí být použity jako lidská jména . Například lze použít Raúf (zbožný ) nebo Rahím
(milosrdný ), ale ar- Raúf (nejzbožnější) nebo ar- Rahím (nejmilosrdnější ) mohou být použity jedině s
předponou Abd (sluha, otrok koho ).
Tawhíd al- Ibádah - udržování jednoty uctívání
1) Ibádah je odvozeno od arabského slova abd – otrok, služebník, tak ibádah znamená služba,
uctívání. To nezahrnuje jen motlitbu, ale úplnou podřízenost a poslušnost přikázání a na to má nárok
pouze Bůh.
2) Všechny tři kategorie musí být dodržovány současně. Víra v první dvě bez praktikování ibádah je
zbytečná. Korán popisuje ty, kteří k Bohu přidružují a potvrzují první dvě kategorie: Rci : „Kdo
uštědřuje vám obživu z nebes a země? Kdo vládcem je sluchu a zraku? Kdo dává vzejít
živému z mrtvého a mrtvému ze živého a kdo řídí rozkazy všechny ?“ I odvětí: „Bůh!“ Rci jim
tedy: „Proč tedy nechcete být bohabojní?“ 10: 31; Zeptáš- li se jich, kdo je stvořil, věru
odvětí: „Bůh!“ Jak se tedy mohli od Něho odvrátit ? 43: 87 Pohanští Arabové věděli, že jejich
Stvořitelem je Bůh, přesto nebyli muslimy, neboť vedle Něj uctívali modly. Mnozí z nich v Boha
nevěří , aniž by k Němu zároveň jiné nepřidružovali. 12 :106
Širk
1. Definice :
Opomenutí kterékoli zmíněné kategorie je širk. Doslova to znamená dělení nebo připojování partnerů. V
islámské terminologii jde o přidávání partnerů Bohu a je rovno s modloslužebnictvím.
2. Nejhorší a neodpustitelný hřích
Bůh věru neodpustí, je- li k Němu něco přidružováno, ale odpustí komu chce, věci jiné než toto.
A kdokoliv přidružuje k Bohu, ten dopouští se hříchu těžkého. 4: 48
Bůh neodpustí, je- li k němu něco přidružováno, ale odpustí vše, co je mimo toto, tomu, komu
chce. A kdo přidružuje k Bohu, ten zabloudil zblouděním dalekým. 4 :116
3. Vede do pekla
Kdo bude přidružovat k Bohu, tomu Bůh zakáže vstup do ráje a bude mu příbytkem oheň
pekelný; a nespravedliví nebudou mít pomocníky. 5: 72
4. Neuctívej a neposlouchej nikoho jiného než Boha
Rci: „vlastníci Písma! Pojďte ke slovu rovnému pro nás i pro vás a shodneme se, že nebudeme
sloužit nikomu leč Bohu a nebudeme k Němu nic přidružovat a že si nebude brát jeden druhého
za pána místo Boha!“ Obrátí- li se však zády, pak jim řekněte: „Dosvědčte, že my jsme do vůle
Boží odevzdáni!‘ 3 :64
Závěr
Neurážejte ty, které oni vedle Boha vzývají, aby v nenávisti své neuráželi Boha z neznalosti !
6 :108
Kdyby všechno stromoví, jež je na zemi, bylo pery, a kdyby moře, rozmnožené ještě o sedm
moří, bylo inkoustem, nevyčerpala by se nikdy slova Boží - a Bůh mocný je i moudrý. 31 :27
Lidé, je vám uváděno podobenství, vyslyšte je! Ti, které vzýváte místo Boha, nejsou schopni
stvořit ani mouchu, i kdyby se k tomu všichni spojili! A kdyby jim moucha něco vzala, nebyli by
schopni si to vzít nazpět od ní . Jak slabí jsou oba: žádající i žádaný! 22: 73

Pavel a krestanstvi.
Kde je Kristus v křesťanství?
Drobné upozornění křesťanům: nechcete- li dál číst s otevřenou myslí a nestranně, nečtěte vůbec;
pokud se rozhodnete číst dál, prve než se rozlobíte, urazíte a ovládne vás myšlenka o očerňování
křesťanství, vezměte do ruky bibli a ověřte si, že následující citace jsou pravdivé a nijak překroucené.
Děkuji.
Bible online http ://www .biblegateway .com
Laurenc B. Brown
Náboženští učenci už dlouho odvozují doktríny spíše z učení Pavla, než Ježíše. Ale já si myslím, že by
bylo vhodné se podívat zpět, na Starý zákon.
Starý zákon učí, že Jákob zápasil s Bohem. Fakticky, Starý zákon nejenže zaznamenal, že Jákob s Bohem
zápasil, ale dokonce jej přemohl (Genesis 32 :28 - 30) . Uvědomte si, že mluvíme o malinké části
protoplazmy zápasící se Stvořitelem vesmíru o průměru 240 000 000 000 000 000 000 000 mil
obsahující přes miliardu galaxií z nichž naše Mléčná dráha je pouze jedinou (a dost malou), kterak vítězí?
Promiňte, ale někdo byl pár stránek vedle, když psal tuto pasáž. Avšak problém je v tom, že tento
úryvek nás ponechává ve zmatku. Buď musíme pochybovat o židovské představě Boha a nebo připustit,
že výraz ' bůh' zde neznamená Bůh, ale anděl nebo člověk… z toho plyne, že Starému zákonu
nemůžeme důvěřovat. Tato obtížnost v textu se stala tak problematickou, že pozdější překlady bible se ji
snaží zamaskovat užitím slova muž místo bůh . Avšak to vrhá ještě horší světlo na původní písmo kde je
stále psáno 'bůh '.
Nespolehlivost je ve Starém zákonu opakujícím se problémem , nejukázkovějším příkladem je záměna
Boha a Satana ! II Samuel 24: 1 :
Tedy opět prchlivost Hospodinova popudila se proti Izraelovi ; nebo byl on ponukl Davida na ně, řka : jdi
a sečti lid Izraelský a Judský. (1 )
Oproti tomu, I Kniha královská stanovuje: Nyní povstal satan proti Izraelovi a ponukl Davida, aby sečtl
lid Izraelský. (2 )
Ehm, tak kdo? Pán nebo satan? Obě pasáže popisují stejnou historickou událost, ale jedna mluví o Bohu
a druhá o Satanovi. To je trochu (absolutní) rozdíl.
Křesťané by rádi věřili, že Nový zákon je povznesen nad takové obtíže, ale není tomu tak. Vpravdě,
existuje zde tolik rozporů, že tomu autoři věnují celé knihy. Například Matouš 2 :14 a Lukáš 2 :39 se
rozcházejí v tom , zda Ježíšova rodina odešla do Egypta nebo Nazarethu; Matouš 6 :9 -13 a Lukáš 11: 2 -4
se liší ve slovech Otčenáše; Matouš 11 :13 -14 , 17: 11 -13 a Jan 1 :21 se neshodnou zda Jan Křtitel byl
Elijáš.
Věci se zhorší vstoupíme- li na pole domnělé krucifikace . Kdo nesl kříž? Simon (Matouš 27 :32 , Marek
15: 21 , Lukáš 23 :26 ) nebo Ježíš (Jan 19 :17 )? Byl oděn v roucho brunatné (Matouš 27: 28 ) nebo šarlatové
(Jan 19 :2 )? Dali mu Římané do vína žluč (Matouš 27 :34 ) nebo mirhu (Marek 15 :23 )? Byl ukřižován před
třetí hodinou (Marek 15: 25 ) nebo po šesté (Jan :14 - 15)? Byla jeho poslední slova "Otče , v ruce tvé
poroučím ducha svého (Lukáš 23: 46 ) nebo "Dokonáno jest" (Jan 19 :30 )?
To je pouze pár příkladů z dlouhého seznamu nesrovnalostí v písmu a ty podtrhují obtížnost důvěry v
písmo. Nicméně je mnoho těch, kdo vsadí své spasení na důvěru v evangelium a tito si potřebují
zodpovědět otázku, 'kde je Kristus v křesťanství?' To je férová otázka . Na jedné straně máme
náboženství, nesoucí jméno Ježíše Krista, na straně druhé doktríny tritariánského křesťanství, které
odporují všemu, co učil.
Já vím, já vím – vy, kteří křičíte "Kacíř !" a sbíráte dříví na hranici , počkejte a poslouchejte. Tritariánské
křesťanství prohlašuje , že je založeno na kombinaci učení Ježíše a Pavla. Problém je v tom, že tato učení
si odporují.
Příklady: Ježíš potvrdil Starý zákon, Pavel jej odmítl. Ježíš kázal ortodoxní židovské krédo , Pavel kázal
záhady víry. Ježíš mluvil o zodpovědnosti, Pavel navrhl ospravedlnění vírou. Ježíš se prohlásil za
etnického proroka (3 ), Pavel jej prohlásil za proroka univerzálního. Ježíš učil motlitbu k Bohu, Pavel jej
ustavil prostředníkem. Ježíš učil Boží jednotu, Pavel vymyslel Trojici.
Proto mnoho učenců vidí Pavla jako hlavního narušitele Apoštolského křesťanství a Ježíšova učení. Tento
názor zastávali i rané křesťanské sekty. "Přesněji, viděli Pavla, nejslavnějšího z autorů Nového zákona,
jako arcikacíře, spíše než apoštola. (4 )
Lehmann napsal : Co Pavel prohlašoval za křesťanství bylo spíše kacířství, které nemohlo být založeno na
židovské víře nebo učení rabína Ježíše. Ale jak říká Schonfield ‘Pavlovo kacířství se stalo základem
ortodoxního křesťanství a legitimní křesťanství bylo prohlášeno za kacířství. Pavel udělal něco, co Ježíš
nikdy neudělal a odmítl udělat . Pavel šel proti Starému zákonu a zrušil osobní komunikaci s Bohem
zavedením prostředníka."
Bart D. Ehrman, asi největší žijící autorita v kritice písma řekl: "Pavlův pohled nebyl univerzálně přijímán
a možná ani široce přijímán… Co bije do očí více je fakt, že v Pavlově vlastním písmu je zaznamenáno
jak s ním církevní autority nesouhlasili a měli jej za narušitele pravého Kristova poselství… v epištole ke
Galatským Pavel konfrontuje v této otázce samotného Petra (2 :11 -14 ). Rozchází se s Ježíšovým
nejbližším učedníkem (5 ) (Pavel se s Ježíšem nikdy nesetkal, jen tak mimochodem… pozn. )
Komentujíc pohled raných křesťanů Ehrman napsal: "Pavel narušil pravou víru. Je nepřítelem apoštolů
nikoli jejich vůdcem. Je mimo pravou víru, kacíř hodný zapuzení a ne apoštol hodný následování. " (6 )
Jiní vyvolili Pavla za světce. Joel Carmichael, který napsal následující jistě není jedním z nich: “Jsme o
vesmír vzdáleni od Ježíše. Pokud Ježíš přišel, aby "splnil zákon proroků"; pokud učil že se "ani čárka
neztratí z písma"; že nejprvnější přikázání je "váš Pán, Bůh jeden jest" a že "nikdo není dobrý jen Bůh"…
co by si myslel o Pavlově díle! Pavlův triumf znamená zničení Ježíše. Je nabalzamován křesťanstvím jako
moucha v jantaru. "
Dr. Johanne Weiss přispívá: "Tedy víra v Krista chovaná primitivními církvemi a Pavlem, to bylo něco
nového ve srovnání s Kristovým učením; byl to nový druh náboženství. (7 )
Nový typ náboženství, jistě. A odtud otázka 'Kde je Kristus v křesťanství?' Je-li křesťanství náboženstvím
Ježíše Krista, kde je striktní monoteismus rabína Ježíše ortodoxního judaismu? Proč jej volá Božím
synem, když Ježíš se nazval synem člověka 88x a synem Boha ani jednou? Proč zavedlo zpovědi kněžím
a modlení ke svatým, když Ježíš řekl, "takto se modlete: Otče náš…" (Matouš 6 :9 )?
A kdo ustavil papeže? Ježíš určitě ne. Petra volal 'skálou na které vystaví svou církev' (Matouš
16: 18 -19 ), a o pár veršů dál jej nazval 'satanem ' a 'odpůrcem '. A nezapomeňme, že tato skála 'třikrát
zapřela Ježíše'.
Bylo by možné , aby křesťanství vždy popíralo Ježíše? Transformujíc Ježíšův monoteismus v Pavlovu
Trojici, nahrazujíc přikázání Starého zákona rabína Ježíše Pavlovým ospravedlněním vírou, zaměňujíc
osobní odpovědnost z Ježíšova učení za doktrínu dědičného hříchu, lidskost nahrazujíc božstvím,
vyvstává otázka, jak dalece křesťanství respektuje učení svého proroka?
A paralelní otázka je, které náboženství respektuje jeho učení? Takže se zeptejme, které náboženství ctí
Ježíše jako člověka . Které lne k striktnímu monoteismu, Božím přikázáním a přímé zodpovědnosti Bohu?
Ano, islám. Toto naznačení však není závěr, ale pouze úvod…

Jezis-syn Bozi.cast 2.
Ježíš Kristus – Syn Boží? Část 2
Laurence B. Brown
Klérus otevřeně přiznává, že Ježíš se nikdy nenazval synem Božím , ale zato prohlašují, že jej tak nazývali
jiní. Na to také existuje odpověď .
Prozkoumáním rukopisů ze kterých se skládá Nový zákon lze zjistit, že "synovství " přisouzené Ježíši se
zakládá na špatném překladu dvou řeckých slov – pais a huios , jež jsou obě přeložena jako "syn" . Avšak
takový překlad vypadá jako záměrný. Řecké slovo pais je odvozeno od hebrejského ebed , které
původně znamená sluha nebo otrok. Odtud původní význam pais theou je "sluha Boží", zatímco překlad
"dítě" nebo "syn Boží" by byl extravagantním přizdobením. Podle Teologického slovníku Nového zákona,
"Hebrejský původ pais ve frázi pais theou, tj . ebed , zdůrazňuje osobní vztah a jeho první smysl je
otrok." (1 )
Toto je o to zajímavější, neboť se to dokonale shoduje s proroctvím Izaiáše 42: 1 , uvedeném v
Matoušovi 12: 18: "Aj služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře
zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj a soud národům zvěstovati bude. "
Ať čtet kterékoli vydání bible, to slovo je vždycky "služebník". Vezmeme- li v úvahu , že smyslem zjevení
je objasnit Boží pravdu, lze považovat tuto pasáž za temnou skvrnu na tváří doktríny o Božím synovství.
Nakonec, bylo by lepší místo pro Boha, aby prohlásil Svého syna? Kdy byla lepší příležitost říct, "Aj syn
ten můj, kteréhož jsem počal…"? Ale On to neřekl. Tak doktrína postrádá biblickou podporu ve slovech
obou, Ježíše i Boha , a to je dobrý důvod ptát se proč. Pokud ovšem Ježíš nebyl nic víc, než služebník
Boží, jak tato pasáž popisuje.
Pokud jde o náboženské užití slova ebed , "termín slouží k vyjádření lidskosti použit věřícími před
Bohem. " (2 ) Snadno se lze dostat do doktrinálního tekutého písku. "Z osmi případů fráze pais theou
jednou odkazuje na Izraele (Lukáš 1 :54 ), dvakrát na Davida (Lukáš 1 :69 , Skutky 4: 25) a v ostatních pěti
případech na Ježíše (Matouš 12 :18 , Skutky 3 :13 , 26, 4 :27 , 30 )… V pár případech kdy je Ježíš nazýván
pais theou máme evidentně starší tradici ." (3 ) Tak si Ježíš nevyhradil právo na tento termín. Navíc
překlad by měl identifikovat všechny jedince na nichž fráze odkazuje stejným způsobem. Což však není
tento případ. Pais je překádáno jako "služebník" odkazuje- li na Davida (Lukáš 1 :69 , Skutky 4 :25 ) nebo
Izraele( Lukáš 1 :54 ), zatímco odkazuje- li na Ježíše (Matouš 12: 18, Skutky 3: 13, 26 , 4: 27 , 30) , je
překládáno jako "syn" nebo "svaté dítě". Takové upřednostňování je kanonicky souvislé, ale postrádá
logiku.
Poslední a zajímavá, ne- li klíčová, náboženská paralela odhaluje : "Tato řecká fráze pais theou – sluha
Boží – je stejného významu jako muslimské jméno Abdalláh, tedy "sluha Alláhův" . (4 )
Tato obdoba je více šokující v tom, že v koránu se Ježíš přesně takto identifikuje – jako Abdallah (abd –
arabské slovo pro sluhu nebo otroka) . Podle příběhu, kdy se Marie vrátila k rodině s novorozeným
Ježíšem a byla obviněna z necudnosti, mluvíc z kolébky Ježíš bránil čest své matky slovy , " Inni
Abdullah …", což znamená, "jsem zajisté služebník Boží…" (Korán 19: 30 )
Překlad řeckého slova huios jako "syn" je podobně mylné . Na straně 1210 Kittelova a Fridrichova
Teologického slovníku Nového zákona, význam slova huios cestuje od doslovného (Ježíš , syn Marie) ,
přes jemně metaforický (věřící jako synové krále, Matouš 17: 25 , 26 ) k zdvořile metaforickému (Bůh
vyvoluje tvory mezi syny Abraháma , Lukáš 19 :9 ), běžně metaforickému (věřící jsou synové Boží, k
Židům 12 :5 ), k duchovně metaforickému (studenti jako synové Farizea, Skutky), k biologicky
metaforickému (jako v Janovi 19: 26, kde Ježíš popisuje svého oblíbeného apoštola Marii jako "jejího
syna") , k čistě mteaforickému jako "synové království" (Matouš 8 :12 ), "synové míru" (Lukáš 10 :6 ),
"synové světla" (Lukáš 16 :8 ) až po cokoliv od "synů světa" (Lukáš 16: 8) po "syny hromu" (Marek 3 :17 .)
Jakoby toto nepochopené slovo pro "syn" bylo velikou mávající tabulí na níž je tlustým písmem
napsáno: METAFORA! Neboli, jak to plynule vyložil Stanton, "většina učenců souhlasí, že aramejské
nebo hebrejské slovo "syn" je "sluha". Tedy když Duch sestoupil na Ježíše při jeho křtu, Ježíš byl osloven
hlasem z nebe slovy Izaiáše 42 :1 , 'Aj služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, … Položím Ducha svého
na něj …' Takže ačkoli Marek 1 :11 a 9 :7 potvrzuje , že Ježíš byl vyvolen Bohem ke zvláštní mesiášské
misi, důrazem na Ježíšovu roli je spíše oddaný sluha než Syn Boží." (5 )
1) Kittel, Gerhard and Gerhard Friedrich. p . 763.
2) Kittel, Gerhard and Gerhard Friedrich. p . 763.
3) Kittel, Gerhard and Gerhard Friedrich. p . 767.
4) Carmichael, Joel. pp. 255- 6.
5) Stanton, Graham N. p . 225.

Jezis-syn Bozi?cast 1.
Ježíš Kristus – Syn Boží?
Laurence B. Brown
Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi kočkou a lží je, že kočka má pouze devět životů. (Mark Twain)
Syn Boha, syn Davida nebo syn člověka ? Ježíš se v evangeliu identifikuje 14x jako syn Davida počínaje
prvním veršem (Matouš 1 :1 ). Evangelium sv.Lukáše dokumentuje 41 generací mezi Ježíšem a Davidem,
zatímco Matouš uvádí 26. Ježíš, vzdálený potomek, může nést titul "syn Davida" pouze metaforicky. Ale
jak máme rozumět označení "syn Boha"?
"Trilema" obvyklé nabídky křesťanských misionářů stanovuje, že Ježíš byl buď podvodník a lhář, nebo
syn Boží. Pojďme souhlasit, že byl přesně tím, čím se prohlásil, že je. Ale co to konkrétně bylo? Sám
sebe nazýval "synem člověka ", častokrát, neustále, možná dokonce emfaticky, ale kdy se nazval
"Synem Boha"?
Vraťme se. Co "Syn Boha " vůbec znamená? Žádná legitimní křesťanská sekta nenaznačuje, že Bůh by si
vzal manželku a zplodil dítě a určitě nepřipouští, že by měl Bůh nemanželské dítě. Navíc, naznačit, že
Bůh přišel do fyzického kontaktu s prvkem Svého stvoření jde daleko za hranice náboženské tolerance
jak spouštíme sondu dolů z nekonečného útesu rouhačství , pátrajíc v řecké mytologii .
Bez racionálního vysvětlení mezi dogmaty křesťanské doktríny, jediná cesta k závěru je prohlášení o
dalším doktrinálním mystériu . Takto nastolují tuto otázku muslimové v koránu: Tvůrce nebes a země
jak by mohl mít děti, když nemá družku žádnou (6 :101 )
…zatímco ostatní křičí , "Ale Bůh může učinit cokoli!" Avšak z hlediska islámu Bůh nedělá nepatřičné
věci, pouze Božské věci. Z islámského pohledu se vlastnosti Boha shodují s Jeho bytím a jsou v souladu s
Jeho majestátem.
Tedy znovu co "Syn Boha" znamená? A má- li Ježíš exkluzivní právo na tento termín, proč bible
zaznamenává …"(mluví Hospodin)"…neboť jsem otec Izraele a Efraim jest prvorozený můj " (Jeremiáš
31: 9 ) a, "… Toto praví Hospodin: Syn můj prvorozený můj jest Izrael." (Exodus 4: 22 )? V kontextu s K
Římanům 8: 14 , kde čteme "Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží, mnoho
učenců uzavírá, že pojem "syn Boží" je metaforický a není vyhrazen jen pro Krista. Nakonec Oxfordský
slovník židovského náboženství potvrzuje, že židovský idiom "syn Boží" je čistě přenesený . Termín "syn
Boží" se příležitostně objevuje v biblické a post- biblické židovské literatuře a nikdy neznamená fyzický
potomek Boha . Hastingsův biblický slovník komentuje: "V jazyce Semitů je synovství pojem spíše
morálního, než fyzického či metafyzického významu. Tak "syn Beliala" je hříšník a ne potomek Belialův a
v evangeliu jsou "děti svatebního lože" svatební hosté. Tedy "syn Boha" je člověk (nebo lidé) , který
odráží charakter Boha . Existuje drobný důkaz,že tento titul byl užíván v židovských kruzích Mesiáše a
synovství, které by naznačovalo něco víc, než morální význam by odporovalo židovskému
monoteismu. "
A v jiném případě seznam kandidátů na syna Božího začíná Adamem, jako stanovuje Lukáš 3: 38 "…
Setův, kterýž (syn) byl Adamův, kterýž byl Boží."
Ti, kteří odporují citací z Matouše 3 :17 (A aj hlas z nebe řkoucí: Tentoť jest můj milý syn, v němž se mi
dobře zalíbilo.) přehlédli, že bible popisuje mnoho osob, včetně Adama a Izraele , jako syny Boží. V
druhé knize Samuelově 7: 13- 14 a v Paralipomenon 22 :10 stojí shodně: "On (Šalamoun ) ustaví dům k
mému jménu a on bude Mi za syna a Já jemu za otce. "
Na celé národy je odkazováno jako na syny nebo děti Boha :
Genesis 6 :2 , "Že vidouce synové Boží dcery lidské…
Deuteronomium 14: 1 , "Synové jste Hospodina, Boha vašeho…
Job 1: 6 , "Jednoho dne přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem…
K Filipenským 2 :15 , "Abyste byli bez úhony a poslušní synové Boží…
Prvni epištola sv. Jana 3: 1 -2 , "Pohleďte jakou lásku dal nám otec, totiž abychom synové Boží byli …
Nejmilejší, nyní synové Boží jsme…"
V Matouš 5 :9 Ježíš pravil, "Blahoslavení pokojní nebo oni synové Boží slouti budou. " Později, v Matouš
5: 45 , Ježíš předepsal svým následovníkům dosažení ctnostných atributů, "abyste byli synové Otce
svého, kterýž jest v nebesích ." Nikoli jeho otce, ale jejich otce…